Volby jsou za námi. V jednotlivých městech a obcích probíhají nyní ustavující schůze nových zastupitelstev. Jedno takové zasedání provázel výrazný rozruch. Jednalo se o ustavující zasedání Zastupitelstva města Ústí nad Labem, kde se hlavní postavou stal zastupitel Pavel Tošovský (ODS), který podpořil do vedení města členy SPD. ODS se v tiskovém prohlášení proti jednání Tošovského ohradila a zcela distancovala. Vyzývá ho k ukončení členství v ODS.

„Na ustavující schůzi jsme čelili šokujícímu překvapení, stejně jako naši voliči a kolegové z demokratického spektra. To, že zastupitel zvolený za ODS, byl zvolen do rady města hlasy SPD, a navíc podpořil do vedení města členy SPD, je pro nás absolutně nepřijatelné,“ vyjádřili se zástupci ODS v tiskovém prohlášení s tím, že se od tohoto jednání zcela distancují. „Pavel Tošovský svým jednáním hrubě poškodil zájmy ODS. S velkou lítostí se omlouváme svým členům, podporovatelům a voličům,“ pokračují dále v prohlášení.

Oblastní rada ODS Ústí nad Labem vyzvala Pavla Tošovského, aby okamžitě ukončil členství v ODS a vzdal se mandátu zastupitele města Ústí nad Labem. „Pokud tak neučiní do dnešní půlnoci, bude neprodleně svolán místní sněm MS ODS Střekov, který v souladu se stanovami ODS projedná vyloučení Pavla Tošovského ze strany,“ uzavřeli.

Staré Křečany – Starosta obce Staré Křečany František Moravec exkluzivně v rozhovoru pro redakci Naseustecko.cz uvedl, kde vidí největší pochybení v souvislosti se vznikem požáru národního parku České Švýcarsko. Vyjádřil se také k připravovanému trestnímu oznámení, či jak do budoucna předejít podobné tragédii. 

Kde vidíte největší pochybení při vzniku požáru národního parku České Švýcarsko?

První fází je příčina vzniku kůrovcové kalamity, bych řekl. V roce 2017 jsme poukazovali na to, že se šíří kůrovcová kalamita ze Saského Švýcarska z bezzásahových zón, které jsou tam uzákoněné. Upozorňovali jsme na to. Apelovali jsme, aby se ustanovila komise, která by taková zjištění potvrdila nebo vyvrátila.

V té další fázi je pak zásadní zmínit, jak se kalamita rozšiřovala. V ten moment jsme upozorňovali, že by se měly udělat ochranné zóny. Namítali jsme, že bude nehorázné množství dřevní hmoty, která bude do budoucna riziková. Naše upozornění ale nebyla vyslyšena, negace byly odůvodňovány tím, že je to národní park a bezzásahová zóna, nebo že se budou dělat pufrační zóny. A ve finále se nedělalo skoro nic.  Pak došlo k tomu, že dřevo zaschlo a neuklízelo se. Tři týdny před požárem se obce dotčené národními parky sešly na Modravě, kde jsem upozorňoval, že tam leží pět miliónů kubíků dřeva, které představují časovanou bombu.

Co na to správa parku?

I na radě parků bylo svolaných několik schůzek, kde jsme o problému diskutovali. Naše poukazy ale byly dementovány. Celá záležitost se brala na lehkou váhu.  Orgány ochrany přírody si stále jely svoji vizi, že se nic stát nemůže. Tady je ten dopad. Samozřejmě kůrovec nezůstal jen v parku, ale i v sousedních lesích, které už jsou hospodářské. Nezbyde nám nic jiného, než podat žalobu na náhradu škody, která vznikla. Existuje také otázka dalších trestních, nedbalostních činů, které mohly být spáchané, ale to bude předmětem řízení.

V jaké fázi je nyní Vaše stížnost?

Nyní mám mandát od zastupitelstva, které rozhodlo, že další kroky se budou řešit v kooperaci s právníkem. Společně připravíme podnět. Pravděpodobně podáme trestní oznámení. Žaloba by se tak odvíjela od šetření orgánů činných v trestním řízení. Teď se nebavím o příčinách vzniku toho samotného požáru v Hřensku a na Mezné. Bavím se obecně o trestním porušení povinnosti při správě cizího majetku a dalších hospodářských trestných činech nedbalosti.

Měl by podle Vás někdo vyvodit konkrétní odpovědnost?  

Naznačili jsme to ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové. Podle svých slov se bude otázkou určitě zabývat. Zatím žádné bližší informace nemám.

Co by se dalo udělat, aby se do budoucna taková situace neopakovala?

Pokud by tam byli správní lesní hospodáři, tak by se tohle nestalo. To myslím i v rámci národních parků. To znamená určitě ne bezzásahové zóny, ale sektory, kde by se řešila otázka lesního hospodářství. Tedy pokud by vznikl kůrovec, hned vykácet, hned vysadit, tak jak to funguje v hospodářských lesích. Je potřeba také připomenout, že tyhle lesy nevznikly působením přírody,  vysadily je naši předci. A tady ten experiment, kdy se ochránci přírody do toho vložili a chtěli z toho udělat bezzásahové zóny, nepovažuji za šťastný. Les vznikl působením člověka a člověk, kdyby přírodu určitým způsobem hlídal a reguloval, tak by se taková tragédie nestala.

Co by nyní podle vás měla správa parku učinit?

V rámci teritoria co nejdříve park vyklidit, a to veškerou plochu, nejen požářiště, dokud je ještě čas a začít zalesňovat tak, jak se děje v hospodářských lesích. A předejít téhle zkáze.

Nejrozsáhlejší požár v historii ČR, v Českém Švýcarsku, dává do pohybu iniciativu občanů, kteří si již nechtějí nechat diktovat přísná pravidla Národního parku a nechtějí fungovat jako „pokusná zvěř“. Jako první se však ozvala Saská část Národního parku u našich Německých sousedů, kdy obyvatelé Hohensteinu přišli s požadavkem na přeměnu Národního parku Saské Švýcarsko v přírodní park s nižším stupněm ochrany.

Ve středu 17. srpna 2022 se v 17 hodin na hradě Hohnstein sešlo více než 50 občanů, aby diskutovali o příčinách, následcích a dopadech ničivého lesního požáru v Saském Švýcarsku. Ještě téhož večera byla z řad účastníků založena občanská iniciativa, která požaduje přeměnu národního parku na přírodní park Saské Švýcarsko. S tímto stěžejním požadavkem se občané aktivně hlásí k veřejnému usnesení městské rady města Hohnstein ze dne 15. září 2021

„Je načase, aby obyvatelé a podnikatelé regionu veřejně diskutovali o Národním parku Saské Švýcarsko a jeho významu – to je společným zájmem účastníků setkání. Model národních parků se pro kulturní krajinu Saského Švýcarska neosvědčil, protože nebere v úvahu vliv lidí, kteří ji po staletí utvářeli. Hospodářský les, v němž v mnoha případech převládají smrky, se nestane pralesem tím, že se v něm nechá ležet mrtvé dřevo. Údržba historických cest a kulturních památek není v rozporu s ochranou přírody. Vážná podpora inovativní turistické infrastruktury podporuje region a je předpokladem (nikoliv překážkou) pro cestovní ruch šetrný k životnímu prostředí,“ stojí v tiskové zprávě zaslané starostou Hohensteinu Daniela Bradeho

Podle zástupců iniciativy Národní park Saské Švýcarsko s nedostatečným protipovodňovým managementem, obrovskými škodami způsobenými kůrovcem a lesními požáry trvajícími několik týdnů je odrazem toho, že se po více než 30 let nedařilo asanovat lesy Saského Švýcarska způsobem, který by odpovídal klimatickým podmínkám. „Mrtvé dřevo jako požární zátěž, a tedy jako nebezpečí pro život a zdraví místních obyvatel, je ignorováno a ekologicky přehlíženo. Požáry posledních týdnů názorně ukázaly, jak rychle se může požární zátěž v národním parku rozvinout v ohrožení života obyvatel okolních vesnic. Neodstraněné mrtvé stromy představují mimořádné nebezpečí pro život a zdraví místních obyvatel a jejich hostů, zejména v blízkosti osad,“ stojí v tiskové zprávě.

Občané a město Hohnstein požadují po Svobodném státu Sasko, aby na základě současných zjištění zajistil:

• – odstranění velké části odumřelého dřeva způsobeného kůrovcem z národního parku a přímo podél potoků a řek.
• – aktivní obhospodařování lesů s výsadbou původních smíšených druhů dřevin, jako jsou duby, habry, lípy, jilmy a javory, jakož i klimaticky přizpůsobených dřevin vhodného původu.
• – zastavení odstraňování cest, zejména únikových cest.
• – kontrolu požární ochrany (únikové cesty, požární úseky, zásobování požární vodou, vybavení hasičských sborů v oblasti národního parku).
• – vytvoření bezpečnostních koridorů v délce nejméně 300 metrů podél zastavěných oblastí
• – převzetí nákladů na boj s lesními požáry Svobodným státem jako hlavním vlastníkem lesů, aby se ulevilo obcím.
• – vytváření a podporu turistických atraktivit a infrastruktur mimo citlivé zóny, které si zaslouží zvláštní ochranu, aby se zabránilo současnému odklonu návštěvníků a Saské Švýcarsko se stalo atraktivní turistickou destinací i do budoucna.

Všechny tyto požadavky je velmi obtížné nebo dokonce nemožné sladit s federálními předpisy pro národní park. Tento rozpor lze vyřešit pouze přeměnou území na přírodní park.

Z tiskové zprávy dále vychází, že současná veřejná prohlášení a diskuse naznačují, že lidé, a tedy i obyvatelé a turisté, mají být v budoucnu z národního parku ještě více vytlačeni, aby se snížil lidský faktor jako příčina lesních požárů. „Tento vývoj je pro politiky, podnikatele a občany regionu již nepřijatelný! Místo toho by měl být národní park podroben zkoušce. Je třeba obnovit smysl pro proporce v souladu s místním obyvatelstvem, podniky a komunitami. Cílem je vytvořit alternativu k národním parkům, vytvořit v Saském Švýcarsku přírodní park, v němž by existovala rovnováha mezi ochranou přírody, turistickým využitím a kulturním přizpůsobením a kde by byl možný bezpečný život,“ uzavírá tisková zpráva.

České Švýcarsko – Požár v Českém Švýcarsku je několik dní uhašen. Police, která případ vyšetřuje, výsledky ale nyní překvalifikovala, vyšetřuje ho jako trestný čin obecné ohrožení, původně ho vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti. Informaci potvrdila policejní mluvčí Eliška Kubíčková.

„Na základě vyhodnocení dosud získaných informací a důkazů jsme případ překvalifikovali na trestný čin obecného ohrožení. Příčina požáru je nadále předmětem prověřování,“ řekla Kubíčková podle ČTK s tím, že na případu pracuje speciální tým krajských kriminalistů, který spolupracuje s děčínskými kolegy. „V současné době provádíme ohledání místa činu v jednotlivých sektorech za účelem zjištění kriminalistického ohniska požáru. Spolupracujeme s vyšetřovateli hasičů. Prověřování bude trvat pravděpodobně ještě v řádu několika týdnů až měsíců,“ doplnila mluvčí.

Nejrozsáhlejší požár v České republice se rozhořel 24. července, zasáhl plochu o velikosti 1060 hektarů.

Ústecký kraj – Zásahy v Českém Švýcarsku se blíží ke konci. V pátek by většina techniky i hasičů měla park opustit a zásah by měl podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka skončit. Evakuovaní obyvatelé z Hřenska a jeho částí Mezné a Mezní Louky se budou postupně od soboty vracet domů.

Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové se evakuovaní lidé budou moci vracet do svých domovů, řekla ve čtvrtek novinářům. Desítky lidí z Mezné a Mezní Louky se musely kvůli rozsáhlému požáru evakuovat 25. července. Z části Hřenska se evakuovali obyvatelé a turisté v noci na 26. července. Hasičům se nepodařilo uchránit tři domy v Mezné, budovy oheň úplně poškodil, poničené jsou v části obce i další nemovitosti.

Hubáčková dále novinářům uvedla, že oblast dál bude uzavřená pro turisty. Ministerstvo prodlouží omezení vstupu do národního parku do konce letních prázdnin 31. srpna.